• Domů
    • ›

    Ahoj cizinče!

    Vypadá to, že zde ještě nevlastníš účet. Pokud se chceš zapojit do diskuze, klikni na jedno ze dvou tlačítek níže.

    Přihlásit se Zaregistrovat se

    Kategorie

    Jan Blahoslav

    PecaPeca
    upraveno 15. říjen 2017 v Osobnosti

    Životní data

    Narozen: 20. února 1523 Přerov

    Zemřel: 24. listopadu 1571 Moravský Krumlov

    Český humanistický spisovatel, teolog, historik a biskup Jednoty bratrské působící v Ivančicích.


    Jan Blahoslav

    Pocházel z velmi bohaté bratrské měšťanské rodiny z Přerova. Základní vzdělání získal na školách Jednoty bratrské v Přerově a Prostějově a Jednotou byl také poslán na vyšší studia do Goldbergu ve Slezsku (1543) a do Wittenbergu (1544), kde se seznámil s Martinem Lutherem a humanistickými spisy jeho blízkého spolupracovníka a přítele Filipa Melanchthona. Po návratu pokračoval ve svém vzdělávání v Přerově, od července 1548 v Mladé Boleslavi. Krátce studoval na univerzitách v Královci (1549) a Basileji (1549–50), kde Frobeniova tiskárna neustávala ve vydávání děl humanistických učenců. Všechny tyto vlivy pomáhaly utvářet jeho humanistickou osobnost i pracovní styl; osvojil si humanistické metody (hledání pravdy, návrat k pramenům, systematické utřídění látky, jasný a srozumitelný výklad) a využíval je v širokých oblastech svých zájmů – v historii, jazykovědě, hudbě, překladatelské aj. literární činnosti. Jeho život byl organizační, literární, teologickou i pedagogickou službou Jednotě: v Prostějově (1550–52), v Mladé Boleslavi (1552–57); r. 1553 se stal knězem, 1557 jedním z biskupů, od r. 1558, kdy přesídlil do Ivančic, pak písařem, tj. tajemníkem, archivářem a historiografem Jednoty.

    Přátelské seznámení s Melanchtonem a dalšími humanisty utvrdilo Blahoslava v přesvědčení, že vzdělání kazatelů je nutným předpokladem dalšího rozvoje Jednoty. V možnosti stále zdokonalovaného bratrského školství (sám vychovával otce Karla st. ze Žerotína) viděl účinnou obranu Jednoty. Proto vystupuje proti "misomusům" ostrou Filipikou (1567).Tím se postavil hlavně proti biskupu Jednoty Janu Augustovi a vlastně umožnil nastoupení cesty k účasti Jednoty na celonárodním kulturním dění.

    Jako biskup Jan Blahoslav žil většinou v Ivančicích, kde se věnoval svým církevním povinnostem a kde je (pravděpodobně) též pohřben.

    Významnou činností Blahoslavovou byla pedagogická činnost. V Ivančicích počátkem 16. století vznikla bratrská škola. Nicméně významu se dočkala až v době působení Blahoslava jako biskupa. Škola za jeho působení nabyla charakteru a řádu bohoslovecké koleje, kde bylo pamatováno nejen na výuku, ale i na spojení s praktickýcm životem - práci v řemesle a hospodářství. Nezapomínalo se také na vyučování jazyků, rétoriky a hudby. V rámci řemeslné činnosti byla vyučováno vázání knih a v neposlední řadě i práce v bratrské tiskárně, která byla v Ivančicích zřízena.

    V této tiskárně započalo tisknutí prvních pěti dílů Biblí kralická (tzv. Šestidílka). Po přestěhování tiskárny do Kralic (v souvislosti s tlakem protireformace) byl zbývající dotisk prováděn zde.

    Význam Blahoslava spočívá též v pořádání Bratrského archivu (Acta universitatis fratrum), pramenné sbírky nahrazující starý, roku 1546 shořelý archiv, který nakonec obsáhl 15 knih. Chtěl písemně zpracovat celé dějiny Jednoty bratrské, ale stihl jen 15 knih. Blahoslav dal rovněž podnět k sepsání Knih úmrtí, nekrologií bratří sahajících k roku 1467. Vlastní práce je ale až dílem Vavřince Orlíka.

    Jeho dílo

    • O původu Jednoty a řádu v ní (Summa quaedam brevissima, 1547 či 1550) - historicko-apologetické dílo o dějinách Jednoty. Obranná tendence díla má dokázat apoštolské poslání této církve.
    • Spis o zraku, jak člověk zrakem, to jest viděním a hleděním sobě nebo jiným škoditi může (1550) - psáno v Přerově.
    • Historie hrozného zahřmění Božího, anobrž hromobití strašlivého, vykonaného skrze Antikrista 1555;
    • Stručná úhrnná zpráva o původu a činech bratří, kteří jsou nesprávně nazýváni valdenští nebo pikardi (Summa libeli cuiusdam nuper editi a Fratribus, qui a nonnulis per errorem vel per odium Piccardi sei Valdenses vocantur, 1555;Summa quaedam brevissima, collecta ex variis scriptis Fratrum, qui falso Valdenses vel Piccardi vocantur, de eorumdem Fratrum origine et actis), 1556; - druhý historický spis Blahoslava zaznamenává dějiny Jednoty na základě písemných pramenů i ústních svědectví až do roku 1555.
    • Sepsání o rozdíle Jednoty bratrské od luteriánské, 1558;
    • Anvolimator, to jest o rotě milovné, 1558;
    • Musica, t.j. knížka zpěvákům náležité zprávy v sobě obsahující (1558) – Hudební trilogie, psána česky. Měla nahradit latinské spisy o hudební teorii. Druhé dva svazky jsou určeny zpěvákům a skladatelům. Dílo bylo psáno během pobytu v Olomouci a je ovlivněno knihou Musica libriquator od Václava Philomata.
    • Šamotulský kancionál (1561, též znám jako Písně chval božských). Vyšel v Šamotulích u Poznaně. Sborník sebraných i původních náboženských písní.
    • Nový zákon vnově do češtiny přeložený (1564), stěžejní Blahoslavovo překladatelské dílo. Jeho překlad Nového zákona z řečtiny se stal později součástí Bible kralické.
    • Filipika proti misomusům (Corrolarium additum anno 1567 die 17. Februari) - Ivančice únor 1567 - je obrana proti nepřátelům vzdělanosti. Tímto spisem se pokoušel zapojit Jednotu bratrskou do společenského dění a vytrhnout ji z její dobrovolné izolace, zastávané mimo jiné biskupem Janem Augustou. Vzdělání a znalosti vůbec považuje Blahoslav za cestu k lepšímu životu, které pomáhají vyhnout se hříchům. Jan Augusta účelově užíval myšlenky Lukáše Pražského o tom, že „nic nepsal, čehož by v Jednotě nevzal etc.” Blahoslav v díle odmítá a vyvrací názory Augustovy a ostatních misomusů ("nepřátel Múz, vzdělání a umění") a dokazuje význam vzdělání pro Jednotu bratrskou. Spis je dochován jako autograf z 15.-18. února 1567.
    • Naučení potřebná těm, kteříž písně skládati chtějí, 1569;
    • Vitia concionatorum, to jest Vady kazatelů, 1570–71; - Jde o doplnění Gramatiky o poznatky z praktické rétoriky. Psáno v Ivančicích, spis koloval pouze v opisech.
    • Evangelia anebo Čtení svatá, kteráž slovou Pašije (1571) - vyšlo v Náměšti n.O.
    • Gramatika česká (1571) – Velmi rozsáhlá kniha, vlastně opis starší gramatiky češtiny od Beneše Optáta a Václava Filomatesa, bohatě doplněná Blahoslavem; původně to snad měla být učebnice pro bratrské vysoké školy. Je zaměřena především na sloh (resp. mluvený projev). Obsahuje též stati o nářečích a vlastivědné poznatky o Blahoslavově rodišti. Tiskem vyšla ale až r. 1857, kritické vydání je z r. 1991.
    • Naučení mládencům k službě Kristu a církvi jeho se oddávajícím v Jednotě bratrské - moralizující spis vyšel tiskem až posmrtně roku 1585.
    • Pochodně zažžená, ed. P. Váša, 1949 (výbor z díla vydaný ve 20.stol.).

    Poznámka

    Památník jednoty bratrské je umístěn v Ivančicích v ulici Ve sboru. Zde je také možné shlédnout odhalené základny bratrské kaple.

    Drby

    Jan Blahoslav byl často zobrazován v brýlích, tedy protetické pomůcce ne zrovna běžné v šestnáctém století.

    Prameny a odkazy

    http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Blahoslav Česká wikipedie

    http://en.wikipedia.org/wiki/Jan_Blahoslav Anglická wikipedie

    http://citaty.net/autori/blahoslav-jan Citáty slavných osobností - Jan Blahoslav

    http://www.ceskaliteratura.cz/texty/filipika.htm JAN BLAHOSLAV: FILIPIKA PROTI MISOMUSŮM

    Abys mohl komentovat, musíš být přihlášený nebo registrovaný.