Bible česká (Kralická)

Peca

Úvodní strana Bible Kralické

Kralická bible je společným dílem bratrských překladatelů, mladých kněží, kterým Jednota umožnila odborné filologické a teologické vzdělání na univerzitách ve Wittenbergu, Královci, Basileji, Tübinkách, Ženevě a Heidelberku. 

Ti pro překlad Starého zákona využili soudobých vydání biblických textů pořízených na základě latinského (Vulgata), řeckého (Septuaginta) i hebrejského znění (přihlíželi i k aramejskému originálu), výsledků biblické exegeze evropských humanistů i domácí textové tradice, v jejíž vývojové linii dále pokračovali. Sledovali i směřování B. překladu Nového zákona, který dotvářel český tradiční biblický jazyk se zřetelem na jeho zvláštní funkci, především liturgickou.

Práce na překladu byla zahájena r. 1577 v Ivančicích pod vedením seniora Ondreje Štefana, který ale ještě téhož roku zemřel. Řízení se poté ujal senior Jan Eneáš, k jeho spolupracovníkům patřili duchovní správcové Izaiáš Cibulka z Kralic (+1582), Jiří Strejc z Hranic, Jan Kapita z Třebíče, Pavel Jessen z Lipníku, Jan Efreim z Valašského Meziříčí (později působil v Tuchoměřicích u Prahy), Samuel Sušický z Mladé Boleslavi, Adam Felín ze Slavkova a dva hebraisté, čeští bratří židovského původu. Prvý z nich Lukáš Helic ( po r. 1598) pocházel z Poznaně a na Moravu byl pozván pro svou výbornou znalost hebrejštiny; r. 1571 se stal knězem, působil v Ivančicích a ve Fulneku, koncem století se vrátil do Polska. Druhý hebraista Mikuláš Albert z Kaménka ( 1619) se narodil ve Slezsku, studia završil na univerzitě ve Wittenbergu. Působil poté jako učitel hebrejštiny na škole v Ivančicích, kterou později i vedl, a na škole ve Fulneku. R. 1609 odešel do Prahy, kde byl r. 1611 jmenován prefektem „gymnasia provinciale“. V l. 1612–13 byl zvolen děkanem FF, o rok později prorektorem univerzity. Kromě účasti na překladu Starého zákona a na konkordancích spolupracoval na Veleslavínově slovníku Silva quadrilinguis (1598), sám vydal spis Informationem paedagogii acad. trilinguis trivii (1612).

Kralickým překladatelům nešlo jen o biblický text, ale i o výklad a poznámky na okraji stran (inspirovali se zejména antverpskou Polyglottou, biblí vydanou r. 1568–72 v Antverpách ve 4 jazycích). Prvých pět dílů Biblí kralické (tzv. Šestidílky) vyšlo v Ivančicích v l. 1579–88, o pět let později k nim byl připojen jako šestý díl kralickými překladateli nově komentovaný překlad Jana Blahoslava Nového zákona z r. 1564 (1593–94; kritické vydání připravil Jan Němčanský).

R. 1596 byla Kralická bible vydána v jednom svazku menšího formátu (bez překladatelských poznámek), ke druhému vydání došlo r. 1613. Kralická bible přesáhla okruh Jednoty a svými jazykovými i uměleckými kvalitami ovlivnila celé další domácí písemnictví: stala se vzorem českého spisovného jazyka i zdrojem slovesného umění.

Prameny a odkazy

---

http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Blahoslav Česká wikipedie

http://en.wikipedia.org/wiki/Jan_Blahoslav Anglická wikipedie

http://www.phil.muni.cz/fil/scf/blahsl.html Masarykova univerzita Brno

http://www.ivancice.cz/historie-bratrskatiskarna.php Ivančice a bratrská tiskárna

http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/275702-jednota-bratrska-vlada-rudolfa-ii-bible-kralicka-1579-1593 Jednota bratrská - vláda Rudolfa II.-Bible Kralická (1579-1593)

http://www.fit.vutbr.cz/~michal/kr/ Biblí česká

http://www.nbk.cz/ Nová bible kralická