Vypadá to, že zde ještě nevlastníš účet. Pokud se chceš zapojit do diskuze, klikni na jedno ze dvou tlačítek níže.
Kralická bible je společným dílem bratrských překladatelů, mladých kněží, kterým Jednota umožnila odborné filologické a teologické vzdělání na univerzitách ve Wittenbergu, Královci, Basileji, Tübinkách, Ženevě a Heidelberku.
Ti pro překlad Starého zákona využili soudobých vydání biblických textů pořízených na základě latinského (Vulgata), řeckého (Septuaginta) i hebrejského znění (přihlíželi i k aramejskému originálu), výsledků biblické exegeze evropských humanistů i domácí textové tradice, v jejíž vývojové linii dále pokračovali. Sledovali i směřování B. překladu Nového zákona, který dotvářel český tradiční biblický jazyk se zřetelem na jeho zvláštní funkci, především liturgickou.Práce na překladu byla zahájena r. 1577 v Ivančicích pod vedením seniora Ondreje Štefana, který ale ještě téhož roku zemřel. Řízení se poté ujal senior Jan Eneáš, k jeho spolupracovníkům patřili duchovní správcové Izaiáš Cibulka z Kralic (+1582), Jiří Strejc z Hranic, Jan Kapita z Třebíče, Pavel Jessen z Lipníku, Jan Efreim z Valašského Meziříčí (později působil v Tuchoměřicích u Prahy), Samuel Sušický z Mladé Boleslavi, Adam Felín ze Slavkova a dva hebraisté, čeští bratří židovského původu. Prvý z nich Lukáš Helic ( po r. 1598) pocházel z Poznaně a na Moravu byl pozván pro svou výbornou znalost hebrejštiny; r. 1571 se stal knězem, působil v Ivančicích a ve Fulneku, koncem století se vrátil do Polska. Druhý hebraista Mikuláš Albert z Kaménka ( 1619) se narodil ve Slezsku, studia završil na univerzitě ve Wittenbergu. Působil poté jako učitel hebrejštiny na škole v Ivančicích, kterou později i vedl, a na škole ve Fulneku. R. 1609 odešel do Prahy, kde byl r. 1611 jmenován prefektem „gymnasia provinciale“. V l. 1612–13 byl zvolen děkanem FF, o rok později prorektorem univerzity. Kromě účasti na překladu Starého zákona a na konkordancích spolupracoval na Veleslavínově slovníku Silva quadrilinguis (1598), sám vydal spis Informationem paedagogii acad. trilinguis trivii (1612).
Kralickým překladatelům nešlo jen o biblický text, ale i o výklad a poznámky na okraji stran (inspirovali se zejména antverpskou Polyglottou, biblí vydanou r. 1568–72 v Antverpách ve 4 jazycích). Prvých pět dílů Biblí kralické (tzv. Šestidílky) vyšlo v Ivančicích v l. 1579–88, o pět let později k nim byl připojen jako šestý díl kralickými překladateli nově komentovaný překlad Jana Blahoslava Nového zákona z r. 1564 (1593–94; kritické vydání připravil Jan Němčanský).
R. 1596 byla Kralická bible vydána v jednom svazku menšího formátu (bez překladatelských poznámek), ke druhému vydání došlo r. 1613. Kralická bible přesáhla okruh Jednoty a svými jazykovými i uměleckými kvalitami ovlivnila celé další domácí písemnictví: stala se vzorem českého spisovného jazyka i zdrojem slovesného umění.
Prameny a odkazy
http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Blahoslav Česká wikipedie
http://en.wikipedia.org/wiki/Jan_Blahoslav Anglická wikipedie
http://www.phil.muni.cz/fil/scf/blahsl.html Masarykova univerzita Brno
http://www.ivancice.cz/historie-bratrskatiskarna.php Ivančice a bratrská tiskárna
http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/275702-jednota-bratrska-vlada-rudolfa-ii-bible-kralicka-1579-1593 Jednota bratrská - vláda Rudolfa II.-Bible Kralická (1579-1593)
http://www.fit.vutbr.cz/~michal/kr/ Biblí česká
http://www.nbk.cz/ Nová bible kralická