• Domů
    • ›

    Ahoj cizinče!

    Vypadá to, že zde ještě nevlastníš účet. Pokud se chceš zapojit do diskuze, klikni na jedno ze dvou tlačítek níže.

    Přihlásit se Zaregistrovat se

    Kategorie

    Guido Adler

    PecaPeca
    upraveno 9. říjen 2017 v Osobnosti

    Životní data

    Narozen: 1. listopadu 1905 Ivančice

    Zemřel: 15. února 1941 Wien (Rakousko)

    Česko-rakouský hudební vědec a spisovatel, spolutvůrce a budovatel moderní muzikologie.


    Guido Adler

    Jeho otec Joachim zemřel na tyfus v roce 1857, kdy se nakazil od jednoho svého pacienta. Není proto divu, že manželka Fraciska prohlásila: "nikdy nedovolím kterémukoliv z mých dětí stát se doktorem". Rané mládí strávil Guido Adler v Jihlavě a od roku 1863 ve Vídni. Lékařem se nikdy nestal.

    Studia

    Adler ve Vídni studoval na Vídeňské univerzitě a souběžně na Vídeňské hudební konzervatoři hudební teorii a kompozici pod vedením Antona Brucknera a Desoffa. Konzervatoř absolvoval v roce 1874. V roce 1878 graduoval na Vídeňské univerzitě na doktora právních věd a v roce 1880 na doktora filosofie. Jeho disertační práci 'Die Grundklassen der Christlich-Abendländischen Musik bis 1600' (Hlavní rozdělení západní církevní hudby do 1600) přetiskl prestižní (v té době) 'Allgemeide Musikzeitung'.

    Profesní život

    V roce 1883 se Adler stává lektorem hudební vědy na Vídeňské univerzitě.Před jmenováním napsal 'Eine Studii zur Geschichte der Harmonie' (Esej o historii harmonie), publikovanou v "Sitzungsberichte der Philosophisch-Historischen Klasse der Wiener Academie der Wissenschaften" v roce 1881.

    V roce 1884 zakládá, spolu s Friedrichem Chrysanderem a Philipem Spittou, hudební periodikum 'Vierteljahresschrift fur Musikwissenschaft' (Čtvrtletník hudební vědy). Adler napsal do něj první článek a položil první základní otázky, "Umfang, Methode und Ziel der Musikwissenschaft" ("Rozsah, metoda, a cíl hudební vědy"), který nejen představoval první pokus o komplexní popis studia hudby, ale také obsahuje slavné dělení disciplíny do tří oborů: historische ("historický"), systematische ("systematický"), a vergleichende ("srovnávací"). Ačkoli tyto obory neodpovídají přesně nynější praxí, zhruba reprezentují nynější dělení hudební vědy do hudebmí historie, hudební teorie, a ethnomusicology. (význam slova ethnomusocology je zřejmě "studium hudby v jeho kulturním kontextu" - poznámka překladatele)

    V roce 1885 byl povolán do nově ustanovené Pražské Německé univerzity jak řádný profesor historie a teorie hudby, kde působil až do roku 1898.

    V roce 1886 publikuje stať 'Die Wiederholung und Nachahmung in der Mehrstimmigkeit'; v roce 1888 publikuje 'Ein Satz eines Unbekannten Beethovenischen Klavierkoncerts'. V roce 1892-93 editoval výběr hudebních děl vzniklých za vlády císařù Ferdinanda III, Leopolda I a Josefa I (dva díly).

    V roce 1894 zakládá edici 'Denkmäler der Tonkunst für Österreich' jejímž editorem je až do roku 1938.

    V letech 1898 až 1927 (odchod do penze), působil v pozici řádného profesora na univerzitě ve Vídni.

    Roku 1927 zakládá Mezinárodní společnost pro muzikologii v Basileji, ve které byl doživotním čestným předsedou.

    Po anšlusu Rakouska v roce 1938 mu bylo z rasových důvodů, zakázáno publikování. Umírá 15.2.1941 ve Vídni.

    Dílo

    • Metoda hudební historie
    • Principy a druhy hudebního slohu
    • monografie Richard Wagner
    • monografie Gustav Mahler
    • paměti Wollen und Wirken


    Adlerův podpis
    Adler byl jeden ze zakladatelù moderní hudební vědy (spolu s Philippem Spittou a Friedrichem Chrysanderem). Jako jeden z prvních hudebních vědců rozpoznal sociologický aspekt hudby, tím posunul vnímání hudby mimo pouze estetickou kritiku, tak jak tomu bylo dosud v hudební vědě 19. století . Empirické studium bylo pro něho nejdůležitější část této disciplíny. On sám kladl důraz na hudbu Rakouska, zvláště hudbu první vídeňské školy: Haydn, Mozart a jejich současníci. V rámci své pedagogické činnosti vychoval mnoho známých osobností hudební vědy: Karl Geiringer (1899–1989), Knud Jeppesen (1892–1974), Anton Webern a Egon Wellesz (1885–1974).

    Poznámka

    Pamětní deska Guida Adlera je umístěna v Ivančicích na jeho rodném domě Josefa Vávry 2.

    Prameny a odkazy

    • kniha Ivančice - Dějiny města

    Abys mohl komentovat, musíš být přihlášený nebo registrovaný.